1. Základní charakteristiky hladké svaloviny

Morfologická jednotka: hladká svalová buňka – leiomyocyt (myocyt)

    - vřetenitý tvar – nejmenší ze svalových elementů (šířka cca 10 mm, délka cca 50 mm)

    - 1 protáhlé jádro uprostřed buňky

ENDOMYSIUM = funkce vmezeřeného vaziva:

(1) výživa (přítomnost cév),

(2) inervace (nervy, nervová zakončení)

(3) šíření kontrakční vlny na všechny svalové bb. v dané oblasti (za pomoci nexů)

Kontrakce: pomalá, někdy i mohutná, neovládaná vůlí (autonomní inervace)

INERVACE: autonomní (sympatiková, parasympatiková)

-  axony se zakončují (rozšířenými konci) ve vazivu endomysia (= terminální plexus)
-  myocyty mohou přijímat podráždění celým povrchem - také vykazují spontánní kontrakční aktivitu (bez přítomnosti nervových stimulů)
-  přenos podráždění přes nexy umožňuje myocytům se kontrahovat synchronně

PODPŮRNÁ FUNKCE: buňky hladké svaloviny jsou schopné produkovat komponenty extracelulární matrix

      - kolagen, elastin a proteoglykany - stejně jako fibroblasty

REGENERACE

 - hladké svalové buňky jsou schopné dělit se a udržovat nebo zvyšovat svůj počet v tkáni

 - po poranění se mitoticky dělí a nahradí poškozenou tkáň