Srdeční svalovina
1. Základní charakteristiky srdeční svaloviny
Morfologická jednotka: srdeční svalová buňka = kardiomyocyt (asi 15 µm průměr, 100 µm délka)
- kardiomyocyty jsou za sebou (v podélné ose) pospojovány interkalárními disky a mezi sebou svými výběžky v prostorovou síť
- interkalární disky + síťovitá struktura (větvení bb.) = specifické morfologické znaky pouze pro myokard!
Kontrakce: rychlá, silná, nepřetržitá, neovladatelná vůlí
- rytmické stahy síní a komor, nepřetržitě po celý život (3D síť toto usnadňuje)
- mechanismus kontrakce – v principu shodný s mechanismem kontrakce kosterní svaloviny
Vaskularizace: největší hustota v těle – 1 kapilára na 1 sloupec kardiomyocytů (svalové vlákno) !!!
Inervace: autonomní (vegetativní) = parasympatiková (zpomalení srdeční akce) a sympatiková (zrychlení akce)
Regenerace:
- kardiomyocyty srdce dospělého člověka si zachovávají schopnost dělení
- dvoujaderné kardiomyocyty (26 % kardiomyocytů levé komory)
- kmenové buňky myokardu lze izolovat a in vitro kultivovat
- in vitro se diferencují v kardiomyocyty, bb. hladké svaloviny a endotelové bb.
Obr. 1: Trojrozměrná stavba srdeční svaloviny
Zdroj: 3D rekonstrukce viz Moodle