1. Základní charakteristiky srdeční svaloviny

Morfologická jednotka: srdeční svalová buňka = kardiomyocyt  (asi 15 µm průměr, 100 µm délka)

  - kardiomyocyty jsou za sebou (v podélné ose) pospojovány interkalárními disky a mezi sebou svými výběžky v prostorovou síť

  - interkalární disky + síťovitá struktura (větvení bb.) = specifické morfologické znaky pouze pro myokard!

Kontrakce: rychlá, silná, nepřetržitá, neovladatelná vůlí

  - rytmické stahy síní a komor, nepřetržitě po celý život (3D síť toto usnadňuje)

  - mechanismus kontrakce – v principu shodný s mechanismem kontrakce kosterní svaloviny

 

Vaskularizace: největší hustota v těle – 1 kapilára na 1 sloupec kardiomyocytů (svalové vlákno) !!!

Inervace: autonomní (vegetativní) = parasympatiková (zpomalení srdeční akce) a sympatiková (zrychlení akce)

Regenerace:

- kardiomyocyty srdce dospělého člověka si zachovávají schopnost dělení

- dvoujaderné kardiomyocyty (26 % kardiomyocytů levé komory)

- kmenové buňky myokardu lze izolovat a in vitro kultivovat

      - in vitro se diferencují v kardiomyocyty, bb. hladké svaloviny a endotelové bb.

Obr. 1: Trojrozměrná stavba srdeční svaloviny

 

Zdroj: 3D rekonstrukce viz Moodle