Při opakování měření nějaké veličiny za stejných podmínek dostáváme různé hodnoty. Naší představou ale je, že měřená veličina má jednu správnou hodnotu. I když tu správnou hodnotu nezměříme, má smysl hovořit o velikosti chyby měření. Důležité je, že měření mají být prováděna tak, aby chyby měření byly co nejmenší. K dosažení tohoto cíle je vhodné se ptát, co může být zdrojem chyb. Chyby dělíme podle toho, jak se projevují. Tím se dostáváme k dělení na chyby systematické a náhodné.

systematické (soustavné) chyby: (jednostranné, lze je odstranit či alespoň minimalizovat)

  • chyby metody
  • chyby měřicích přístrojů
  • chyby osobní

náhodné chyby: (oboustranné, neznámého původu, nelze odstranit)

chyba měření = naměřená hodnota - správná hodnota

Správnou hodnotu většinou ani neznáme a nahrazujeme ji jejím nejlepším odhadem

Naposledy změněno: pátek, 2. prosince 2011, 12.53