VEJCOVOD (TUBA UTERINA)

Vejcovod je párovým orgánem, který odstupuje od dělohy směrem k vaječníkům a je ve své poloze fixován závěsným aparátem (mesosalpinx). Tato svalová trubice o délce 10 – 15 cm se skládá ze 4 částí; infundibulum s fibriemi, ampulla, isthmus a pars uterina. Vejcovod transportuje sekundární oocyt z vaječníku do dělohy a poskytuje potřebné prostředí pro fertilizaci a vývoj zygoty do stádia blastocysty. 

Obr. 1: Schéma stavby vejcovodu

Stěna vejcovodu je složena ze 3 vrstev: tunica mucosa, tunica muscularis externa a tunica serosa. Pro morfologii vejcovodu je typická především tunica mucosa, která nemá hladký vzhled, ale je silně zprohýbaná díky přítomnosti bohatě rozvětvených slizničních řas, tvořených epitelem a lamina propria mucosae. Tyto řasy jsou nejvíce zastoupeny především v ampule, kde tvoří prostorový labyrint díky těsně naléhajícím řasám a postupně ubývají směrem k děloze.

Obr. 2: Příčný průřez jedním z vejcovodů. Červená přerušovaná čára značí hranici mezi tunica mucosa, tvořenou bohatě větvenými slizničními řasami, a tunica muscularis externa se dvěma vrstvami hladké svaloviny. 

 

Epitelová výstelka vejcovodu je tvořena jednou vrstvou cylindrických buněk s řasinkami. Do epitelu jsou také vloženy sekreční buňky. Poměr obou buněčných populací závisí na hormonální regulaci menstruačního cyklu, kdy cylindrické buňky s řasinkami jsou stimulovány především estrogeny. Naopak progesteron pozitivně přispívá k navýšení počtu sekrečních buněk.  Oba typy buněk mají důležitou roli v transportu vajíčka do dělohy; řasinky svým pohybem posouvají sekundární oocyt a sekreční buňky činí sliznici skluznou a zefektivňují tak postup oocytu směrem do dělohy. Navíc je produkovaný sekret podstatný pro ochranu jak vajíčka, tak spermie a vytváří ideální prostředí pro fertilizaci. 

Obr. 3: Detail epitelové výstelky vejcovodu s viditelnými řasinkami na apikální části epitelových buněk. 

Vajíčko prostupuje vejcovodem také díky druhé vrstvě stěny, tunica muscularis externa, která je tvořena dvěma vrstvami hladké svaloviny; vnitřní uspořádanou cirkulárně a vnější uspořádanou longitudinálně. Peristaltika těchto vrstev začíná s nastupující ovulací a významně napomáhá transportu sekundárního oocytu (případně zygoty).  

Ke svalovině je zevně připojena vrstva řídkého kolagenního vaziva, které je pokryto jednovrstevným plochým epitelem, mezotelem (tunica serosa).