1. Imunohistochemické vyšetření

Princip imunohistochemického vyšetření skupinových vlastností AB0 spočívá v reakci monoklonální protilátky anti-A, anti-B nebo anti-H (obvykle myšího půvo­du) s odpovídající ve tkáni obsaženou skupinovou substancí A, B nebo H. Protože navázaná monoklonální protilátka je obvykle myšího původu, můžeme její přítom­nost po navázání na specifické struktury tkáně (tj. endotelie cév a zejména kapilár, erytrocyty, epitelie, hlen) dokázat v další vrstvě protilátkou proti myší bílkovině značené např. peroxidázou, která s diaminobenzidinem v přítomnosti substrátu (peroxidu vodíku) se projeví hnědým zabarvením. Místa ve tkáni, kde k reakci s monoklonální protilátkou užitou v první vrstvě došlo, se barví hnědě (tzv. nepří­má imunoperoxidázová reakce).

Jindy lze užít k detekci navázané monoklonální protilátky biotin-streptavidinového komplexu označeného např. alkalifosfatázou, která poskytuje za přítomnosti substrátu s Fast red v místě pozitivního nálezu červené zabarvení.

Imunohistochemické vyšetření tkání využivá specifických protilátek pro detekci předpokládaných antigenů (virů, nádorových makerů) ve tkáních a označují jejich vazbu barevnou reakcí

Mezi přednosti imunohistochemického vyšetření patří zejména:

  • velká citlivost vyšetření a relativně vysoká odolnost vůči posmrtným změnám
  • skutečnost, že pozitivní reakce jsou topicky vázány na určité struktury, což umož­ňuje odlišit falešnou pozitivitu při bakteriální kontaminaci např. v souvislosti s hnilobou
  • možnost archivace výsledků vyšetření
  • možnost i retrospektivního vyšetření tkání uchovávaných v parafinových bločcích pro histologické vyšetření
  • posouzení vylučovatelství vyšetřením některých orgánů, např. ledvin, průdušnice, podjazykové slinné žlázy