Výklad - Biofyzikální principy EKG

Mnohé ze zdrojů rušení uvedených v předchozí podkapitole je možné přesně charakterizovat a následně odstranit pomocí filtrování zaznamenávaného signálu. Zde rozlišujeme filtry analogové, které pracují s původním analogovým signálem (elektrickým napětím spojitým v čase i hodnotě) a filtry digitální, které aplikujeme na signál již převedený pomocí analogově-digitálního převodníku do digitální podoby (řady čísel).

Analogové filtry jsou typicky realizované ve fyzické podobě, nejčastěji jako RLC obvody, složené z elektronických součástek - rezistorů, cívek a kondenzátorů. Digitální filtry jsou naproti tomu implementovány jako algoritmy a matematické postupy, upravující informační obsah signálu pomocí tzv. přenosové charakteristiky filtru (vztah mezi vstupem a výstupem filtru).

V obou případech je nejčastěji cílem vyloučit nebo alespoň zeslabit určitou, předem definovanou frekvenci ze zpracovávaného signálu - např. frekvenci síťového napětí 50 Hz. Hovoříme pak o filtrech typu pásmové zádrže. Pokud filtr zeslabuje více předem definovaných frekvencí, označíme jej jako hřebenový filtr. Takový filtr bychom použili např. pro odstranění jak frekvence síťového napájení, tak i jeho vyšších harmonických.

Obr. 15: Zarušený EKG záznam před (vlevo) a po filtrování (vpravo)
Zdroj: Archiv Ústavu lékařské biofyziky LF UK HK