NÚ léčby AD a možnosti jejich řešení
Požadavky na absolvování
9. N06AB selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI)
9.2. Serotoninový syndrom - nejzávažnější serotonergní nežádoucí účinek
- vzniká nadměrnou stimulací 5-HT1A a 5-HT2 receptorů
- čas rozvoje příznaků je zpravidla kratší než 12 hodin
- může postihnout jedince geneticky predisponované (např. se sníženou aktivitou MAO)
- postihuje jedince s tělesnými onemocněními (jaterními, plicními, kardiovaskulárními), kuřáky a uživatele alkoholu
- častou příčinou je předávkování léčivy, která zvyšují serotoninovou transmisi
- zřídka se projeví při monoterapii serotonergním léčivem za podávání doporučených dávek
- nejčastější je v kombinaci s jiným serorotonergním léčivem či inhibitorem MAO
- SSRI jen s opatrností podávat nemocným již užívajícím jiná serotonergní antidepresiva, IMAO a další léčiva jako např. tramadol, pethidin
- je vhodné dbát při výměně léčiv na dodržení odstupu mezi vysazením předchozího a nasazením nového antidepresiva
- nejúčinnější léčbou je vysazení serotonergních léků a syndrom poté většinou během několika hodin odeznívá
- mírné symptomy lze mírnit podáváním benzodiazepinů
- středně těžké a těžké symptomy léčíme za hospitalizace s jejich korekcí benzodiazepiny, antikonvulzivy, antihypertenzivy, ochlazováním, hydratací, podáváním 5-HT antagonistů (např. cyproheptadin)

