2. Populace a výběr

Jednotky statistického šetření (statistické jednotky)

Statistické jednotky jsou objekty, jejichž vlastnosti chceme zkoumat. Dohromady tvoří statistický soubor.

Př.: osoby, krvinky, města, státy, hmotnosti, úrazy


Statistický soubor

Statistický soubor je množina prvků, statistických jednotek, definovaná pro účely statistického šetření. Prvky musí být VĚCNĚ, PROSTOROVĚ a ČASOVĚ vymezeny, a to tak, abychom o libovolném objektu mohli rozhodnout, zda do daného statistického souboru patří nebo nepatří.



Př.:      studenti přijatí na lékařskou fakultu v Hradci Králové v letech 1997 – 1999

                                                                                                   

Vymezení:              věcné                              prostorové                        časové



Základní soubor (POPULACE)

Základní soubor je úplná množina prvků, jejichž vlastnosti chceme zjistit. Může být konečný (např. obézní děti školního věku ve východočeském regionu) nebo nekonečný (např. opakovaná měření jedné veličiny za stejných podmínek).


Výběrový soubor (VÝBĚR, VZOREK)

Výběr je soubor, který obsahuje tu část prvků ze základního souboru, jejíž vlastnosti skutečně pozorujeme nebo měříme. Prvky výběru musí být vybrány náhodně nebo podle znaku, který nesouvisí se znakem vyšetřovaným (viz Metody provádění výběru).


Př.:

základní soubor výběrový soubor
všechny červené krvinky pacienta XY červené krvinky získané jedním odběrem krve pacienta XY

Proč bychom se ale měli spokojit se zkoumáním výběrového souboru? Nebylo by lepší provést příslušná měření na všech jednotkách populace? Výsledky takto získané by byly správné, přesto máme většinou velmi dobrý důvod spokojit se s průzkumem vzorku. Takovým důvodem může být například hledisko etické, finanční nebo časové (nemůžeme odebrat pacientovi všechnu krev, abychom zjistili, jestli jeho  průměrná velikost červených krvinek je ve fyziologických mezích; nemáme dostatek prostředků ani času k tomu, abychom pro zkoumání vztahu mezi věkem a řídnutím vlasového porostu mužů bělošského typu spočítali všechny vlasy na hlavě všem příslušným mužům).


Data získaná na výběrovém souboru lze popsat metodami deskriptivní statistiky. Jestliže výběr prvků provedeme náležitým způsobem, můžeme z takto získaného vzorku pomocí nástrojů inferenční statistiky vyvodit závěry pro celou populaci.