1. Krevní stopy

1.8. Původ krevních stop

Z krevní stopy se dále snažíme upřesnit údaje o jedinci, který krvácel, popř. určit i místo na těle, odkud krvácení vzniklo.

Menstruační krev

  • Mikroskopický průkaz - vychází z nálezu poševních epitelií, hlenu, četných bakterií a prakticky chybějící fibrinové sítě. Barvením na glykogen můžeme ozřejmit jeho přítomnost v epitelových buňkách, avšak nejde o průkaz specifický, neboť se nachází i v buňkách uretry.
  • Průkaz fibrinolytické aktivity menstruační krve - přítomnost fibrinolyzinu prokazujeme ve výluhu z krevní skvrny. V místě jeho nanesení na fibrinový plát nastane po inkubaci v termostatu za 10 až 12 hodin rozpuštění (lýza) fibrinového plátu. Vyšetření není zcela specifické, fibrinolýzu mohou způsobit např. i některé bakte­rie pomnožené v zaschlé krevní skvrně.

 

Těhotenská krev

Její určení má značnou důležitost při podezření na vraždu novorozeného dítěte či kriminální potrat. K průkazu se používají:

  • Běžné těhotenské testy (kvalitativní imunoanalýza), které jsou určeny pro kvalitativní stanovení lidského choriogonadotropinu (hCG) ve vzorku krve  nebo moči. Lidský choriogonadotropin je glykopeptidový hormon produkovaný placentou v průběhu těhotenství.
  • Imunologický test průkazem choriongonadotropinu, kdy princip reakce spočívá v inhibici hemaglulinace. Senzibilizované krvinky jsou aglutinovány sérem proti choriongonadotropinu tehdy, jestliže toto sérum není vázáno choriongonadotropinem zkoumané krevní skrvny. Aglutinace se projeví žlutohnědou sraženinou v centru dna reagenční zkumavky negativní výsledek. Naopak inhibice hemaglutinace je charakterizována vznikem hnědého prstence po obvodu dna zkumavky a znamená pozitivní reakci, neboť choriongonadotropin skvrny vázal sérum, které pak již nemohlo aglutinaci vyvolat
  • Hyperémický test vychází z účinku choriongonadotropinu obsaženého v těhotenské (tedy i krevní skvrně), který po injekční aplikaci výluhu ze skvrny infantilním bílým krysám u nich vede k hyperemii ovárií.

 

Krev plodová, novorozenecká, kojenecká

  • Zjištění alfa-1-fetoproteinu pomocí specifické protilátky imunoprecipitační reakcí dvojitou radiámí imunodifuzí v agaru, popřípadě elektroimunoprecipitací. Koncentrace alfa-1-fetoproteinu dosahuje maxima 11 .- 14. týdnem nitroděložního života. Nevyskytuje se u dětí starších 6 - 7 měsiců a dospělých jedinců.
  • Průkaz rezistence hemoglobinu proti alkáliím a kyselinám - Hemoglobin plodu (Hb F) novorozence i kojence je podstatně odolnější vůči alká­liím i kyselinám než hemoglobin (Hb A) dospělých. Zmíněná rezistence přetrvává někdy až do věku 6. - 7. měsíců. K vyšetření se používá roztok 2% hydroxidu draselného, který se ve stejném množství přidá k výluhu ze zkoumané krevní skvrny. Vzniká postupně alkalický hematin, což se projevuje změnou barvy. U výluhu z krevní skvrny dospělého člověka dochází k uvedené změně do několika minut; jestliže krev pochází z plodu, novorozence či kojence, trvá přeměna podstatně déle (někdy 4 ho­diny i více). Obdobně lze provést vyšetření i s kyselinou chlorovodíkovou, kdy za obdobných podmínek a časových relací vzniká kyselý hematin. Vždy je nutno pro kontrolu provést souběžně vyšetření známých vzorků krve z novorozence i dospě­lého.
  • Průkaz adultního a fetálního hemoglobinu - např. papírovou chromatografií v horizontální kruhové úpravě nebo elektroforeticky.