Krevní stopy.

Krev je vysoce specializovaná tělesná tekutina, která se skládá z buněčných elementů rozptýlených v tekutém médiu - plazmě, která tvoří asi 50 - 55 % celkového objemu krve a která obsahuje červené a bílé krvinky (erytrocyty a leukocyty) a krevní destičky (trombocyty). Po vysrážení nativní krve vzniká krevní sérum.

Dědičné krevní znaky lze rozdělit do několika systémů - erytrocytární povrchové systémy, erytrocytární enzymatické systémy, leukocytámí systémy a systémy krevního iera. S ohledem na vysokou identifikační hodnotu genetické analýzy je v současné ciminalistické praxi využíván systém ABO(H), sporadicky systém MNSs, popř. určení Rh faktoru.

Krevní plazma obsahuje protilátky proti antigenům červených krvinek. Sérologickou aktivitu antigenů lze stanovit i v materiálu, který byl vystaven varu, zatímco aglutininy jsou inaktivovány po expozici teploty nad 60 °C.

Aglutinace (shlukování krvinek) se skládá ze dvou fází. V první fázi, neviditel­né, se vážou protilátky na receptory aglutinogenů. Tato fáze je specifická, neboť na receptor se může vázat jen příslušný aglutinin. V druhé fázi, viditelné, začíná vlastní shlukování - aglutinace erytrocytů. Tato druhá fáze je nespecifická, podmíněná fyzikálně-chemickou reakcí. Přítomnost aglutinogenů v krvinkách je vrozená, je geneticky podmíněna. Každý aglutinogen, a tedy i každá krevní skupina, je podmíněn jedním otcovským a jedním mateřským genem. Ve skupinovém systému ABO(H) rozeznáváme tři geny A, B a kdy geny A a B jsou dominantní a gen 0 recesivní. Tento gen se fenotypově projeví tehdy, jestliže je v genotypu v homozygotní formě. Krevní skupiny mohou mít genotypický projev AA, AO, BB, BO, 00 a AB. Skupinové vlastnosti jsou prokazatelné již u plodu od 3. - 4. týdne života. Plné síly aglutinogen dosahuje kolem 18. - 20. roku. Někdy může dojít k fenotypickému útlumu antigenů A a B. Krevní skupina se pak jeví jako skupina 0 s chybějícím aglutininem anti-A, resp. anti-B.