Úvod.

Biologické stopy in natura mohou být suché, vlhké anebo v tekuté formě, např. krev a moč. Většinou jsou viditelné, v některých případech mohou být „neviditelné“, tzv. latentní (např. krev na černé tkanině, sliny a sperma na světlém nebo pestrém podkla­du). Latentní stopy lze zviditelnit pomocí zdrojů světla s nastavitelnou vlnovou délkou (denní světlo, UV) v kombinaci se speciálními filtry. Lze jimi odhalit různé typy materiálů od daktyloskopických stop, přes vlasy, chlupy a vlákna, až po tělní tekutiny a fragmenty kostí.

Plošná či lokalizovaná detekce biologických stop v laboratoři, případně i na místě činu, se provádí pomocí různých typů biologických orientačních zkoušek, které musí být rychlé, jednoduché a hlavně nesmí spotřebovat materiál stopy a vykazovat falešně negativní výsledky. Nevýhodou orientačních zkoušek je to, že mají různou průkazní hodnotu a mohou poskytovat falešně pozitivní výsledek.