Úvod.

Biologické stopy jsou zajišťovány kriminalistickými techniky na místě činu, resp. na místě náIezu mrtvoly, na přístupových cestách, na pachateli a na oběti. Stopy jsou následně odeslány ke zkoumání do biologické laboratoře Kriminalistického ústavu Praha nebo místně (krajově) příslušného odboru kriminalisticko-technických expertíz. V ústavech soudního lékařství jsou zajištěny a případně zpracovávány stopy, které se nacházejí na mrtvém lidském těle, na oděvu a případně na osobních věcech mrtvého.

Stabilita stop závisí na jejich charakteru, stáří, podmínkách prostředí, kterým byly vystaveny, způsobu zajištění a podmínkách jejich skladování. V suchém stavu, bez přímého slunečního světla, při pokojové teplotě nebo v chladu a ve vhodných obalech vydrží stopy až několik let bez ohrožení jejich zpracovatelnosti a vypovídací hodnoty. Naopak vlhké, hnilobné prostředí, vysoká teplota a sluneční záření působí na vyhasínání biologické aktivity a biodegradaci stop.

Biologická zkoumání představují celý soubor na sobě nezávislých testů, z nichž každý spotřebuje část zkoumané stopy, a proto je nutno předem zvážit priority jednotlivých zkoušek. V kriminalistické praxi je vždy upřednostněna genetická ana­lýza, která umožňuje individuální identifikaci. Biologická zkoumání se přeruší v tom okamžiku, kdy by zbylý vzorek byl nedostatečný pro genetickou expertizu. Například u drobných skvrn krve se pouze specificky prokáže přítomnost krve, ale již se nebude prokazovat její původ (lidský vs. zvířecí), případně krevní skupinová vlastnost, kdyby se tím měla stopa zcela spotřebovat. Důvodem je skutečnost, že výstupem biologických zkoumání na všech úrovních je pouze druhová (skupinová) identifikace. Vyvstává tedy otázka, proč nedělat pří­mo genetické zkoumání zajištěných stop. Důvodů je několik. Především genetické zkoumání neurčí typ materiálu ve stopě (krev, sperma, sliny), ale v případě lidského materiálu stanoví pouze genetický profil osoby, který je ve všech tělních buňkách identický. Přesto typ biologické stopy představuje z hlediska vyšetřování trestných činů důležitou informaci. Například v případě znásilnění je často rozhodující, zda ve stopách byly přítomny sliny, nebo sperma, případně obojí. Rovněž v případech, kdy genetická analýza nestanoví profil DNA, není zřejmé, zda je to z důvodu absence lidského materiálu ve stopě, nebo v důsledku případné chyby při zpracování vzorku. Předcházející biologické zkoumání tak zajistí, že se geneticky zkoumá pouze prokazatelně lidský materiál. V neposlední řadě vyšetření většího množ­ství biologických stop, především zjištěním krevních skupinových vlastností v systému ABO(H), umožňuje geneticky zkoumat screeningový výběr reprezentativních vzorků, a tím šetřit celkové náklady na zkoumání.