Diskrétní náhodné veličiny

Diskrétními náhodnými veličinami rozumíme takové náhodné veličiny, které nabývají jen konečného nebo spočetného množství hodnot.

Nejčastěji jsou studovány diskrétní náhodné veličiny, které nabývají konečného počtu hodnot, a to hodnot 0, 1, 2, …, N.

Jestliže náhodná veličina nabývá hodnot 0 až N, musí být součet všech pravděpodobností roven jedné

\sum\limits_{i=0}^n{P(i)=1}

Alternativní rozdělení

Jestliže náhodná veličina může nabývat jen hodnot 0 a 1 s pravděpodobnostmi q a p nazývá se takové rozdělení alternativní. Musí platit q = 1 - p.

Alternativní rozdělení reprezentuje výsledek jednoho pokusu.

Binomické rozdělení

Předpokládejme, že pravděpodobnost úspěchu v jednom experimentu je p a pravděpodobnost neúspěchu je q = 1 - p. Představme si, že provedeme nezávisle N experimentů. Při nich nám vyjde K úspěchů. Počet úspěchů K můžeme chápat jako náhodnou veličinu X, která může nabývat hodnot celočíselných od nuly maximálně do N.

P(X=K)=\left({_K^N}\right)p^Kq^{N-K}

Jinak řečeno, binomické rozdělení je součtem nezávislých alternativních rozdělení se stejným parametrem P, který udává pravděpodobnost úspěchu.

U binomického rozdělení záleží jen na počtu úspěchů, nikoliv na pořadí, ve kterém se úspěchy a neúspěchy vyskytnou.


Naposledy změněno: pátek, 16. července 2010, 13.08