Zkratka IMAP (Internet Mail Access Protocol) označuje způsob (tzv. protokol), kterým se lze připojit k poštovnímu serveru a číst nebo jinak manipulovat s dopisy, které jsou na serveru uloženy.

IMAP se trochu podobá běžnějšímu, staršímu a jednoduššímu protokolu POP3 v tom že:

došlé dopisy se ukládají na poštovním serveru a tam čekají,

uživatel si dopisy stahuje na svůj počítač.

Ale je zde několik podstatných rozdílů:

Na IMAP serveru můžete mít nejen nově došlou poštu, ale i složky (folders) se staršími dopisy a kopie odeslaných dopisů. Složky se běžně ponechávají na serveru, aby byly přístupné po síti.

K poště na IMAP serveru se lze připojovat z několika různých počítačů (střídavě nebo i najednou) a ze všech je na serveru vidět tytéž dopisy v týchž složkách.

Pro zobrazení obsahu složky stačí ze serveru přenést pouze zobrazované údaje z hlaviček. To oceníte zejména při pomalém připojení z domova. Lze nastavit, aby se na váš počítač přenášely buď celé dopisy (vhodné pro pozdější čtení, až se odpojíte), nebo naopak pouze hlavičky dopisů, (nechcete přenášet a číst všechno).

Kopii kterékoli složky nebo kteréhokoli dopisu můžete mít i na svém počítači, případně i na více počítačích. Buď si složku jednorázově zkopírujete a nebo si nastavíte, že se složka na počítači má synchronizovat podle složky na serveru.

Proti dříve používanému Pegasus Mailu v režimu sítě Novell NetWare (servery Cihla, STU, Kii, Geodesie) je hlavní výhodou IMAPu možnost pracovat se svými poštovními složkami odkudkoli z Internetu. Další výhodou může být, že není nutno se (kvůli poště) přihlašovat k serveru Novell NetWare a mít na svém počítači nainstalován „Klient sítě NetWare“ (ovšem mohou být jiné důvody).

Shrnutí