3. Příprava pacienta před odběrem

Při plánovaném odběru přijde pacient většinou po období lačnění a tělesného klidu.

Příjem potravy před odběrem může vést k hyperglykemii, hypertriacylglycerolemii, vzestupu volných mastných kyselin, vzestupu močoviny a kyseliny močové v séru (hlavně po velkém příjmu bílkovin), poklesu fosforu, vyplavení řady hormonů a enzymů během jídla.

Odběr nalačno pro laickou veřejnost znamená vynechání snídaně, ale odběrem nalačno se rozumí lačnění 10-12 hodin. Výsledky vyšetření jsou ovlivnitelné též příjmem tekutin. Dehydratace vede ke změně některých látek v séru, např. zvýšení koncentrace bílkovin, a také často způsobuje problémy při odběru krve.

Nejméně 24 hodin před odběrem je nevhodné pít alkohol, protože způsobuje uvolnění jaterních enzymů do krve (ALT, AST, GMT). V séru kuřáků jsou popisovány vyšší hladiny fibronektinu, hemoglobinu (s vyšším podílem methemoglobinu) a železa. Vlivem nikotinu roste též hladina cholesterolu a triacylglycerolů.

Fyzická zátěž zvyšuje hladiny celkové bílkoviny, hemoglobinu a hodnot hematokritu. Dochází také k růstu hladin svalových enzymů – myoglobinu, kreatinu, AST, LD. Při vysoké tělesné námaze dochází ke zpracování živin anaerobním metabolismem, proto se zvyšuje hladina laktátu v krvi a klesá pH. Míra ovlivnění je závislá na délce a intenzitě zátěže a samozřejmě na fyzických schopnostech jedince.

U řady lékařských výkonů trpí pacienti psychickým stresem, a to i u odběru krve. Stres zvyšuje vyplavování hormonů kůry nadledvin, kortizolu. Vyplavení hormonů může mít za následek např. hyperglykémii, nebo nárůst volných mastných kyselin.

Užívání léků ovlivňuje biochemické vyšetření dvojím způsobem. Buď přímo působí na stanovovanou látku, nebo interferuje při vlastní chemické reakci.