ÚČASTNÍCI TRESTNÍHO ŘÍZENÍ

  • Orgány činné v trestním řízení a jejich pomocné orgány (zapisovatel, tlumočník, pomocník soudce...)
  • Obviněný
  • Poškozený
  • Obhájce
  • Zúčastněná osoba
  • Svědci

  

ORGÁNY ČINNÉ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ (OČVTŘ):

  • Dle aktuálního trestního řádu soud, státní zástupce a policejní orgán, pokud provádějí úkony trestního řízení.
  • Policejní orgán působí zejména v přípravném řízení, kdy provádí úkony k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a vede vyšetřování, po podání obžaloby policejní orgán může opatřovat důkazy na žádost státního zástupce nebo soudu.
  • Státní zástupce v přípravném řízení vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti, rozhoduje o opravných prostředcích, podává obžalobu či rozhoduje o postoupení věci, zastavení či přerušení trestního stíhání…
  • Soud v přípravném řízení pouze rozhoduje o některých prostředcích k zajištění osob a věcí (o vazbě, domovní prohlídce) a o opravných prostředcích. Po podání obžaloby rozhoduje o vině, trestu a ochranných opatřeních. V rozhodovací činnosti soudu v trestním řízení se rozlišuje, zda rozhoduje soudce (v přípravném řízení), předseda senátu (o procesních záležitostech), senát (ve věci samé a o některých procesních záležitostech) či samosoudce (v řízení o méně závažných trestných činech). U okresního soudu se konají všechna trestní řízení s vyjímkou těch nejzávažnějších, která se svěřují ke krajskému soudu (tj. trestné činy s dolní hranicí sazby nejméně 5 let aj.). Krajský soud rozhoduje především o odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů. Vrchní soud rozhoduje o odvoláních a stížnostech na krajské soudy a nejvyšší soud také o mimořádných opravných prostředcích.

 

OBVINĚNÝ:

  • Obecně osoba, proti které se vede trestní stíhání.
  • Jde o procesně právní pojem, který je třeba odlišovat od pachatele trestného činu, což je pojem hmotně právní.

 Status obviněného:

  • Osoba podezřelá ze spáchání trestného činu doručením usnesení o zahájení trestního stíhání, které vydává zásadně policejní orgán nebo výjimečně státní zástupce.
  • Po nařízení hlavního líčení se obviněný označuje jako obžalovaný.
  • Odsouzeným je pak ten, proti němuž byl vydán odsuzující rozsudek, který již nabyl právní moci.

 Práva obviněného:

  • Právo na obhajobu.
  • Právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, ze kterých byl obviněn - vypovídat však nemusí. Může uvádět okolnosti a důkazy sloužící k jeho obhajobě, činit návrhy, podávat žádosti a opravné prostředky.
  • Právo zvolit si obhájce.

  

POŠKOZENÝ:

  • Obecně ten, komu byla způsobena škoda.

Postavení poškozeného v civilním procesu:

  • Na náhradu škody má poškozený nárok buď tehdy, byla-li škoda způsobena protiprávním jednáním (deliktem) druhého (obecná odpovědnost za škodu) nebo k ní došlo za okolností, které zakládají tzv. objektivní odpovědnost za škodu (odpovědnost za následek), Objektivní je rovněž odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem

Postavení poškozeného v trestním řízení:

  • Poškozeným je ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková, morální či jiná škoda.
  • Poškozený není obětí (oběť – fyzická osoba, které vznikla újma na zdraví).

Práva poškozeného (příklady):

  • Právo nahlížet do spisů, činit návrhy na doplnění dokazování, účastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání a pronést závěrečnou řeč.
  • Právo na informace o pobytu obviněného či obžalovaného.

  

OBHÁJCE:

  • Poskytuje obviněnému potřebnou právní pomoc včetně poukazování na nedostatky řízení a okolnosti, které vyvracejí nebo zeslabují obviněný.
  • Podává za obviněného návrhy, žádosti, opravné prostředky...
  • Obhájcem může být jen advokát. 
  • Obhájce si může obviněný zvolit nebo je mu ustanoven dle zákona (obhájce z úřední povinnosti - ex offo).


SVĚDEK:

  • Osoba, která podává věrohodnou výpověď o nějaké závažné věci (očitý svědek – vypovídá o něčem, co sám viděl).
  • Občanská povinnost svědectví poskytnout (výjimkou osoby, jež jsou v dané věci vázány státním nebo stavovským tajemstvím a případy, kdy by svědek mohl svým svědectvím uškodit sobě nebo osobě blízké.
  • Svědectví má být pravdivé a nesmí zkreslovat a skrývat skutečnosti.
  • Při vyšetřování, v občanských i trestních sporech je svědek osoba, která není ani stranou sporu ani zaměstnancem příslušného úřadu.


ZÚČASTNĚNÁ OSOBA:

  • Ten, jehož věc byla zabrána nebo má být zabrána (např. ten, jehož pistolí byla spáchána vražda).
  • Může nahlížet do spisů, účastnit se projednání u soudu...