Skvrny od slin.
| Site: | Moodle Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové |
| Course: | Laboratorní metody v soudním lékařství |
| Book: | Skvrny od slin. |
| Printed by: | Guest user |
| Date: | Thursday, 13 November 2025, 7:45 AM |
Description
Skvrny od slin.
1. Skvrny od slin
Průkaz slin se používá v souvislosti s trestnou činností, jako je např. zasílání anonymních dopisů, pokousaní člověkem či zvířaty a výjimkou nejsou ani loupežná přepadení, kdy jsou zajištěny kukly, roubíky či kapesníky. Zdrojem slin jsou také cigaretové nedopalky zanechané na místě činu.
Sliny jsou tvořeny z 99 % vodou, dále obsahují 0,7 % látek organických a 0,3 % látek anorganických. Z organických látek je to enzym ptyalin, který rozkládá složité polysacharidy na dextriny až maltózu, a mucin, který dodává slinám vazkost. Z anorganických látek sliny obsahují ionty Na+, K+, Cl a HC03.
Sliny vytvářejí bělavé, matné nebo lesklé skvrny, které mohou někdy připomínat i skvrny od spermatu. Ve většině případů se jedná o suché stopy, které na předmětech vytvářejí viditelné skvrny, popř. detekovatelné UV a modrým světlem.
1.1. Průkaz slin ve skvrně
Průkaz slin je založen na ezymové aktivitě alfa-amylázy, která je ve slinách hojně zastoupená a která hydrolyticky štěpí škrob. Princip reakce spočívá v rozštěpení škrobového substrátu, který přidáváme ke zkoumanému vzorku. Rozštěpění škrobu, které svědčí pro přítomnost alfa-amylázy, resp. slin, dokazujeme jodoškrobovou reakcí. U pozitivního nálezu nedojde po přidání Lugolova roztoku k barevné změně, není-li však ve vzorku přítomna alfa-amyláza (resp. sliny), reaguje nerozštěpený škrob s Lugolovým roztokem za vzniku hnědého až modrého zbarvení. Specifičnost průkazu slin je částečně snížena výskytem menšího množství alfa-amylázy v krevním séru, spermatu a moči. Tato skutečnost musí být akceptována v případech tzv. smíšených biologických stop.
U sekretorů lze prokázat sérologickou aktivitu ze slin, resp. krevní skupinové vlastnosti v systému ABO(H).
1.2. Důkaz slin - specifické testy
SALIgAE test
SALIgAE je rychlý a jednoduchý test pro in vitro kvalitativní identifikaci slin ve stopách. Test je založen na aktivitě enzymu amylázy obsaženého ve slinách. Vizuálně se hodnotí změna zbarvení testovacího roztoku (žlutý vs. bezbarvý) po přidání extraktu z podezřelé skvrny.
RSID-Saliva test
RSID-Saliva test je test na specifický průkaz lidských slin, který vychází rovněž z detekce alfa-amylázy. Principem testu je reakce dvou monoklonálních protilátek proti lidské alfa-amyláze. Test je založen na množství tohoto enzymu, nikoliv na jeho aktivitě.
Nedochází ke křížovým reakcím s bakteriální alfa-amylázou, houbovou alfa-amylázou nebo alfa-amylázou ze slinivky jako v případě měření aktivity tohoto enzymu. Test rovněž nevykazuje křížové reakce s jinými lidskými tělními tekutinami (krví, spermatem, močí, poševním sekretem, menstruační krví); výjimkou je mateřské mléko, u kterého byla zaznamenána slabě pozitivní reakce. Nejmenší detekovatelné množství slin je 1 µl.
1.3. Další vyšetření
Určení druhové příslušnosti
K vyšetření jsou užívány běžné metody. Otázka určení druhové příslušnosti slin je často rozhodující nejen k ověření lidského původu zkoumaných slin, ale i při posuzování útoku zvířete na člověka. Vzhledem k nízkému až chybějícímu výskytu imunoglobulinů ve slinách je však důkaz druhové příslušnosti mnohdy obtížný a často se nedaří. K dosažení lepších výsledků bývá někdy pro získání kvalitní protilátky doporučována imunizace zvířete přímo slinami.
Určení skupinové příslušnosti
U vylučovatelů lze ve skvrnách od slin určovat skupinové substance systému A, B, H běžnými metodami, které se užívají při zkoumání krevních skvrn. Při užití absorpčně elučního testu či smíšené aglutinace je ovšem nutné skvrny fixovat metanolem.