Skvrny od smolky a sýrového mazu.

1. Skvrny od smolky a sýrového mazu

Smolka (meconium) pochází ze střevního traktu plodu. Většinou tvoří smíšené stopy spolu s plodovou vodou nebo krevními skvrnami v souvislosti s potratem či porodem. Smolka (meconium) tvoří tvrdé skvrny bez lesku, připomínající někdy zaschlé krevní krusty nebo skvrny od trávy. Po přikápnutí vody skvrna od smolky nabobtná. Skvrny od smolky se po dlouhou dobu nemění, vysychají, po roky vzdorují hnilobě.

Sýrový mázek (vernix caseosa) je tvořen částečně macerovanými epiteliemi z pokožky plodu nebo novorozence. Skvrny od sýrového mazu jsou bělavé až zašedlé, snadno se slupují v podobě bělavých šupinek.

1.1. Mikroskopické vyšetření

Přítomnost mekonia ve skvrnách se snažíme potvrdit nálezem mekoniových tělísek, klerá jsou oválná nebo kulatá, někdy s drobnými trhlinkami. Barví se dobře eozinem, karbolfuchsinem nebo metylenovou modří, jsou patrná ve fázovém kontrastu. Vedle tělísek nacházíme puchové vlásky, které můžeme dobře odlišit v polarizovaném světle. Současně prokazujeme žlučové barvivo, které se po přidání koncentrovvané kyseliny dusičné projeví zeleným až fialovým zabarvením. Někdy lze zastihnout cholesterinové krystalky, biliverdin v podobě zrníček či destiček, dlaždicové epitelie.

Sýrový maz poskytuje při mikroskopickém vyšetření po navlhčení skvrny a přenesení do glycerinu na podložní sklo nález bezjaderných dlaždicovitých buněk, kleré jsou prostoupeny četnými granuly, dále jsou patrné cholesterinové kryslalky a vlásky lanuga se zašpičatělým koncem.

1.2. Další vyšetření