Skvrny od spermatu.

Stránky: Moodle Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové
Kurz: Laboratorní metody v soudním lékařství
Kniha: Skvrny od spermatu.
Vytiskl(a): Guest user
Datum: čtvrtek, 13. listopadu 2025, 19.15

Popis

Výskyt ejakulátu je typický pro sexuálně motivovanou trestnou činnost. Ejakulát je bělavá viskózní tekutina obsahující spermie a semennou plazmu, tj. výměšky přídatných pohlavních žláz. Množství spermií se u zdravého jedince pohybuje v hodnotách kolem 100 x 106 b/ml ejakulátu. Stopa s prokázanou přítomností spermií může obsahovat také epiteliální či jiné buňky, které mohou být přeneseny přímo nebo nepřímo od více osob. Stopa s neprokázanou přítomností spermií může pocházet od aspermika, muže vazektomiclcém zákroku a nebo může být způsobena sekundárním ovlivněním, např. filtračním efektem.

1. Skvrny od spermatu

Zjišťování přítomnosti ejakulátu je typické pro sexuálně motivovanou trestnou činnost.

Ejakulát je bělavá viskózní tekutina obsahující spermie a semennou plazmu, tj. výměšky přídatných pohlavních žláz. Množství spermií se u zdravého jedince pohybuje v hodnotách kolem 100 x 106 b/ml ejakulátu. Stopa s prokázanou přítomností spermií může obsahovat také epiteliální či jiné buňky, které mohou být přeneseny přímo nebo nepřímo od více osob. Stopa s neprokázanou přítomností spermií může pocházet od aspermika, muže vazektomiclcém zákroku a nebo může být způsobena sekundárním ovlivněním, např. filtračním efektem.

1.1. Makroskopické vyšetření

Nosič předpokládaných stop se nejprve makroskopicky vyšetří. Po zaschnutí  vytváří sperma bělavou až nažloutlou skvrnu, někdy krustu. Pokud se sperma do podložky nevsakuje, lze ho většinou šupinku odloupnout. Někdy, zejména na prádle, může být sperma smícháno i s jinými sekrety (moč, krev), které ovlivňují barvu skvrny. Textilie mohou vykazovat na podezřelých místech tužší krepovitou strukturu, pod UV světlem nebo modrým světlem obvykle modravou, bílou nebo žlutavou fluorescenci. U sekretorů lze v ejakulátu prokázat krevní skupinové vlastnosti v AB0(H) systému.


 

1.2. Specifický průkaz spermií - mikroskopické vyšetření

Specifický průkaz spermatu je založen na mikroskopickém průkazu spermií v optickém mikroskopu při 450 - 600 násobném zvětšení. Skvrnu podle podložky, na které se nalézá, vyšetřujeme buď přímo, nebo po eluci např. do malého množství fyziologického roztoku. Výluh šetrně centrifugujeme a sediment poté vyšetřujen podložním sklíčku. Po fixaci např. formolovými parami či formolem barvíme karbolfuchsinem nebo hematoxylin-eozinem či jinými technikami. Vyšetřujeme mikroskopicky obvykle s použitím imerze. Skvrny na vláknech textilií lze vyšetřovat i přímo po vytažení vlákna a jeho obarvení na podložním sklíčku. Pozitivní výsledek představuje nález jedné celé spermie (sestávající z hlavičky, krčku a bičíku). Hlavičky vykazují dvě charakteristické zóny lišící se intenzitou probarvení.

Obdobně vyšetřujeme přítomnost spermií i ve stěrech a výtěrech z rodidel. Nátěry provádíme na podložní sklíčka běžnou hematologickou technikou a po jejich fixaci např. formolem barvíme běžnými metodami (např. hematoxylinem).

Doba, po kterou lze prokázat celé spermie ve skvrně nebo ve stěrech z rodidel, značně kolísá, a to podle podmínek, kterým jsou spermie vystaveny. V pochvě mrtvé ženy se může dařit důkaz celých spermií do 5 dnů, výjimečně déle. Ve skvrnách od spermatu lze za optimálních podmínek někdy dokázat celá spermatozoa ještě za 2, výjimečně i 3 týdny.

Často je diskutována možnost záchytu spermií v poševních výtěrech zajištěných během gynekologického vyšetření při podezření na znásilnění. Mikroskopický nález spermií může být ve vaginálním výtěru již zajeden den negativní, pozitvní průkaz však nelze vyloučit až do 6. dne po pohlavním styku.

           Mikroskopický průkaz spermií. 

1.3. Nepřímý průkaz spermatu

Jestliže neprokážeme alespoň jednu celou spermii, pokusíme se o nepřímý důkaz spermatu zjištěním látek, které jsou v něm hojně obsaženy. Přítomnosti spermatu ve skvrně pak obvykle nasvědčuje teprve průkaz několika charakteristických látek.

  • Průkaz acidfosfatázy - Kyselá fosfatáza je enzym, který se ve vysoké koncentraci nachází v prostatických sekretech (enzymatická aktivita je 100 - 500krát vyšší než u jiných fosfatáz). V suchém stavu (ve skvrnách spermatu) je aktivita tohoto enzymu relativně stálá (měsíce až roky), v prostředí pochvy se však jeho detekovatelnost udává do asi 14 hodin. Principem důkazu je schopnost acidfosfatázy (přítomné ve skvrně) odštěpit z přidaného substrátu (např. alfa-naftylfosfát, fenolftaleindifosfát) fosfát, což lze prokázat barevnou reakcí (kdy např. ze substrátu uvolněný alfa-naftol vede ke vzni­ku barevného diazoniového produktu s Fast blue B či uvolněný fenoltalein změní barvu v parách amoniaku). Někdy je snaha rozlišit ve skvrnách acidfosfatázu prostatickou od endogenní, resp. vaginální, např. na základě inhibice aktivity acidfosfatázy kyselinou vinnou (resp. kyselým vinanem sodným) nebo elektroforetickým rozlišením izoenzymů. I když vyšetření acidfosfatázy ve skvrně představuje vysoce citlivou reakci, sama o sobě není pro důkaz spermatu dostatečně specifická, neboť žlázky v okolí ústí močové trubice u ženy produkují acidfosfatázu obdobných vlastností, jako má prostatická. Její aktivita byla prokázána ve skvrnách na prádle osob ženského pohlaví od dětského až do vysokého věku prokazatelně bez příměsi spermatu. Komerčně jsou vyráběny diagnostické proužky, které dle údajů výrobce prokazují prostatickou acidfosfatázu specificky.

 

            Barevná (pozitivní) reakce při průkazu acitfosfatázy v druhé, respektive prostřední misce.

  • Stanovení přítomnosti specifického prostatického antigenu - Prostatický antigen (PSA) je glykoprotein produkovaný téměř výhradně epitelovými buňkami prostaty. Jeho sekrece může být zvýšena z různých příčin - např. po biopsii prostaty, po transuretrální prostatektomii, při akutní retenci moči či akutním zánětu prostaty, po ejakulaci (jen krátkodobě a nepříliš významně). Hlavní příčinou problémů při diferenciálně diagnostickém hodnocení je skutečnost, že zvýšená hladina PSA pravidelně provází nejen karcinom, ale i chronickou benigní hyperplazii prostaty. Prostatický antigen je stabilní, v pochvě jej lze prokázat až 27 hodin po styku. Je známo několik metod stanovení PSA založených na imunitní reakci se specifickou protilátkou - od difuzních a imunoelektroforetických až po metody ELISA.

           Určování PSA pomocí detekční proužků (podobný princip jako při zjišťování HCG při průkazu těhoteství):

 

            Negativní PSA                                                Pozitivní PSA

  • Průkaz sperminu a cholinu - Sperma obsahuje velké množství sperminu a cholinu, které lze prokazovat chromatograficky či elektroforeticky. Průkaz těchto látek ve skvrně spolu s reakcí acidfosfatázy většinou již nasvědčuje tomu, že vyšetřovaná skvrna obsahuje sperma. Detekčním činidlem je Dragendorfovo činidlo (dusičnan vizmutitý, jodid draselný a kyselina octová).

 

            Pozitivní výsledky průkazu sperminu a fruktózy.

  • Prúkaz některých dalších látek - K dalším látkám, které obsahuje sperma v hojném množství, patří například fruktóza či kyselina citrónová, které lze prokazovat chromatograficky. Pomocí 1,2-pyridylazo-2-naftolu (PAN) byla ve skvrnách od spermatu prokazována přítomnost zinku.

 

  • Průkaz gama-seminoproteinu - Pomocí specifické protilátky lze gama-seminoprotein prokázat imunoprecipitační reakcí, např. dvojitou radiámí imunodifuzí. Průkaz seminoprolein vysoce specifický.

 

  • Průkaz lidského spermatu metodou SPERM HY-LITER™ - Metoda je založena na fluorescenční detekci lidského spermatu. Reakce je druhově specifická (monoklonální) - fluorescenční barva reaguje pouze s lidskými spermiemi. Pozitivní výsledek je prezentován fluorescenčním zbarvením hlavičky spermie, kdy hlavička v mikroskopu „svítí“. Test reaguje pozitivně pouze se spermiemi, ne s vaginálními buňkami, epiteliálními buňkami ústní sliznice apod. Výhodou testuje nožná návaznost specifického průkazu lidského spermatu na mikrodisekční metodu, cerá umožňuje zviditelněné spermie „vyříznout“ z preparátu za účelem genetického zkoumání.

 

  • Stanovení přítomnosti semenogelinu - Imunochromatografický test RSID-Semen na specifický průkaz lidského spermatu je založen na detekci semenogelinu, proteinu produkovaného semennými váčky, který způsobuje koagulaci spermatu po ejakulaci. Test je pozitivní i u aspermiků. Testy nevykazují křížové reakce s jinými lidskými tekutinami (krev, menstruační krev, sliny, moč, vaginální sekret aj.) nebo se spermatem zvířat (testováno se spermatem hovězím, prasečím, psím, kozím a ovčím). Samotné sperma se ve vyšetřovaných vzorcích vyskytuje ojediněle, většinou se nachází v různých směsích, nejčastěji s poševním sekretem, slinami, krví a anorganickými nečistotami. V  prostředí pochvy jsou spermie detekovatelné i přibližně po 48 hodinách.

 

1.4. Další vyšetření skvrn od spermatu

Určení druhové příslušnosti

Prokážeme-li ve skvrně sperma, je nutno potvrdit i jeho druhovou příslušnost. Postupujeme obvykle stejným způsobem jako u krevní skvrny.

 

Určení skupinových vlastností

  • Vyšetření skupin systému ABO - K vyšetření používáme stejné metody jako při zjišťování skupinových substancí v krevních skvrnách, přičemž největší oblibu si získal absorpčně eluční test. Skupinové substance systému ABO se objevují ve spermatu, stejně jako v dalších sekretech, pouze u vylučovatelů. V sekretech nemají skupinové substance lipoidní povahu, a jsou proto ve vodě a vodných roztocích snadno rozpustné. Proto musíme skvrnu před vyšetřením fixovat např. 100% metanolem (pouze zvlhčením a následným samovolným odpařením), abychom zabránili jejímu rozpuštění během vyšetření.

 

Určení stáří skvrny od spermatu

Určení je obtížné a obvykle se kombinují výsledky chloridového a sulfátového testu.