Buněčná migrace
3. Plavání pomocí řasinek a bičíků
Za pomoci řasinek a bičíků se může buňka aktivně pohybovat v tekutém prostředí, bez kontaktu s pevným substrátem (Obr. 1). Pomocí řasinek mohou buňky plavat v tekutině (jako například prvok Paramecium sp.), nebo mohou naopak pohybovat tekutinou kolem sebe, tak jako to činí řasinkové epitely v našem těle (připomeňte si z histologie, jak rozmanité mohou být řasinky na buňkách lidských tkání a že ne všechny jsou pohyblivé). Bičíkový pohyb využívá mnoho prvoků, z lidských buněk se takto pohybují pouze spermie.
Obr 1. Bičíky a řasinky. A) Vlnění bičíku umožňuje spermiím plavat v tekutém prostředí. B) Řada prvoků používá ke svému pohybu řasinky umístěné na povrchu buňky. C) Řasinkové epitely pomocí řasinek pohybují tekutinou a objekty ve svém okolí. D) Pohyb řasinky. Vlevo záběr, vpravo návrat do původní polohy.
Řasinky a bičíky jsou vláskovité struktury pokryté plazmatickou membránou. Uvnitř bičíků a pohyblivých řasinek se nachází charakteristické uspořádání mikrotubulů zvané „9 + 2“ (Obr. 2A). Jedna centrální dvojice a devět vnějších dvojic mikrotubulů jsou navzájem propojeny řadou dalších proteinů. Na každé dvojici vnějších mikrotubulů jsou napojeny motorové proteiny dyneiny. Když dojde k hydrolýze ATP spojeného s hlavičkou dyneinu, hlavička se naváže na sousední dvojici mikrotubulů a pokusí se s ní pohnout. Protože jsou dvojice mikrotubulů spojeny proteinovými spojkami, nemohou se vůči sobě posunout a dochází k ohýbání celé struktury, což způsobuje vlnění bičíku nebo řasinky (Obr. 2B).
Obr. 2 A) „9 + 2“ uspořádání mikrotubulů v bičíku. B) Ohýbání svazků mikrotubulů, způsobené aktivací motorových proteinů dyneinů.
Báze bičíku nebo řasinky je tvořena bazálním tělískem To se skládá z devíti trojic mikrotubulů a řady dalších proteinů a svou strukturou odpovídá centriole. Slouží jako nukleační centrum mikrotubulů bičíku nebo řasinky (Obr. 3).
Obr. 3 Bazální tělísko. A) Mikrotubuly bičíku nebo řasinky vyrůstají z bazálního tělíska (zeleně), které slouží jako jejich organizační centrum. B) Příčný řez bazálním tělískem, znázorňující charakteristické uspořádání devíti trojic mikrotubulů.